Je to už třicet let, co jsem ukončil aktivní sportovní kariéru a švihadlo letělo do kouta, možná i koše. Doba šla dopředu, váha a věk nahoru a švihadla jsou úplně někde jinde. Dlouho jsem hledal tu správnou motivaci něco se sebou udělat, ale když jsem stoupl na váhu a uviděl 108 kg, bylo rozhodnuto. Motivace by byla, ale jak nastavit trénink, aby byl efektivní a při mé váze i bezpečný? Kolo je super, ale nenašel jsem dostatek času a ve špatném počasí mě to nebaví. Běh mě nebavil nikdy a určitě bych se brzo zranil. Vzpomněl jsem si na švihadlo, kalorie budu pálit rychleji a skákáním na měkké podložce i šetřit klouby.
Proč jsem vybral švihadlo
Skákat přes švihadlo může začít kdokoliv bez rozdílu věku, pohlaví a fyzické kondice. Pro začátek tomu stačí věnovat pár minut denně, kdy si na tento pohyb zvykne tělo a mozek, který řídí koordinaci pohybu.
Spaluje se při něm více energie, než je tomu u většiny jiných sportovních aktivit. Vzhledem k vysoké energetické náročnosti je skákání přes švihadlo vhodnou volbou pro zbavení se tuku a může napomoci vyrýsování svalů. Skákání přes švihadlo po dobu 10 minut je stejně účinné, jako běh v délce 30 minut nebo 0,7 uplavaného kilometru, těch 10 minut denně si určitě najdu.
Převyšuje ostatní aerobní práce svou nenáročností a komplexností. Při správném provedení zatěžuje svaly celého těla, a to hlavně lýtka, ale také střed těla, ramena či předloktí.
Žádná jiná aktivita není prostorem méně omezena než právě švihadlo, nebudu potřebovat žádnou běžeckou dráhu, bazén či park, jen 2 metry čtvereční rovné plochy.
Během skákání provádím jen několika centimetrové pohyby, čímž tělo nevystavuji silným dopadům, na rozdíl od běhu, kdy v jeden moment nemám kontakt se zemí a chodidlo i klouby každé nohy pak střídavě absorbují veškerý náraz a pohybovou energii po sagitální ose.
Jak jsem začal
Mým cílem bylo začít zlehka a pomalu zvyšovat náročnost, nechtěl jsem si hned uhnat zranění kotníků, achilovek nebo lýtek.
Pro začátek jsem zvolil tenké rychlostní švihadlo, krásně se točí a je lehoučké, takže by mohly vydržet i ruce. Nějakou dobu jsem věnoval nastavení, beru se za mírně pokročilého, přece jsem už něco před třiceti lety naskákal, takže jsem rukojeti nastavil na úroveň prsou.
Na začátek byl můj tréninkový plán hlavně o pravidelnosti, 14 dnů vydržet každý den 5x minutu skákat vždy s minutovou pauzou. Klaplo to a já začal přidávat minuty i náročnější kousky jako skákání na jedné noze, střídání nohou a dvojšvihy. Po dvou měsících jsem byl na 10x minuta vždy s minutovou pauzou a každou minutu skákání zakončil 10ti dvojšvihy. Dalším krokem byl přechod na těžší švihadlo, abych zapojil víc i ruce a už začal pořádně švihat.
Co na to váha
Za dva měsíce pravidelného tréninku a mírným upravením jídelníčku ukázala 99 kg, takže 9 kg dole, paráda.
Je to už třicet let, co jsem ukončil aktivní sportovní kariéru a švihadlo letělo do kouta, možná i koše. Doba šla dopředu, váha a věk nahoru a švihadla jsou úplně někde jinde. Dlouho jsem hledal tu správnou motivaci něco se sebou udělat, ale když jsem stoupl na váhu a uviděl 108 kg, bylo rozhodnuto. Motivace by byla, ale jak nastavit trénink, aby byl efektivní a při mé váze i bezpečný? Kolo je super, ale nenašel jsem dostatek času a ve špatném počasí mě to nebaví. Běh mě nebavil nikdy a určitě bych se brzo zranil. Vzpomněl jsem si na švihadlo, kalorie budu pálit rychleji a skákáním na měkké podložce i šetřit klouby.
Proč jsem vybral švihadlo
Skákat přes švihadlo může začít kdokoliv bez rozdílu věku, pohlaví a fyzické kondice. Pro začátek tomu stačí věnovat pár minut denně, kdy si na tento pohyb zvykne tělo a mozek, který řídí koordinaci pohybu.
Spaluje se při něm více energie, než je tomu u většiny jiných sportovních aktivit. Vzhledem k vysoké energetické náročnosti je skákání přes švihadlo vhodnou volbou pro zbavení se tuku a může napomoci vyrýsování svalů. Skákání přes švihadlo po dobu 10 minut je stejně účinné, jako běh v délce 30 minut nebo 0,7 uplavaného kilometru, těch 10 minut denně si určitě najdu.
Převyšuje ostatní aerobní práce svou nenáročností a komplexností. Při správném provedení zatěžuje svaly celého těla, a to hlavně lýtka, ale také střed těla, ramena či předloktí.
Žádná jiná aktivita není prostorem méně omezena než právě švihadlo, nebudu potřebovat žádnou běžeckou dráhu, bazén či park, jen 2 metry čtvereční rovné plochy.
Během skákání provádím jen několika centimetrové pohyby, čímž tělo nevystavuji silným dopadům, na rozdíl od běhu, kdy v jeden moment nemám kontakt se zemí a chodidlo i klouby každé nohy pak střídavě absorbují veškerý náraz a pohybovou energii po sagitální ose.
Jak jsem začal
Mým cílem bylo začít zlehka a pomalu zvyšovat náročnost, nechtěl jsem si hned uhnat zranění kotníků, achilovek nebo lýtek.
Pro začátek jsem zvolil tenké rychlostní švihadlo, krásně se točí a je lehoučké, takže by mohly vydržet i ruce. Nějakou dobu jsem věnoval nastavení, beru se za mírně pokročilého, přece jsem už něco před třiceti lety naskákal, takže jsem rukojeti nastavil na úroveň prsou.
Na začátek byl můj tréninkový plán hlavně o pravidelnosti, 14 dnů vydržet každý den 5x minutu skákat vždy s minutovou pauzou. Klaplo to a já začal přidávat minuty i náročnější kousky jako skákání na jedné noze, střídání nohou a dvojšvihy. Po dvou měsících jsem byl na 10x minuta vždy s minutovou pauzou a každou minutu skákání zakončil 10ti dvojšvihy. Dalším krokem byl přechod na těžší švihadlo, abych zapojil víc i ruce a už začal pořádně švihat.
Co na to váha
Za dva měsíce pravidelného tréninku a mírným upravením jídelníčku ukázala 99 kg, takže 9 kg dole, paráda.